PROBIOTIKA, PROČ JE UŽÍVAT

Střevní mikroflóra neboli střevní mikrobiom, jak se mu často říká, tvoří okolo stovky triliónu baktérií, což je asi 2kg hmotnosti našeho těla. Střevní mikrobiom tvoří cca 70 - 80 % našeho imunitního systému. Kmenů najdeme okolo 2000 a krom těch přínosných a přátelských baktérií ve střevě najdeme také patogenní bakterie, které za určitých podmínek mohou svému hostiteli, tedy člověku, ublížit.

Udržení rovnováhy mezi „hodnými“ a „zlými“ bakteriemi je tedy nezbytné a vede ke správnému vstřebávání živin, což souvisí se zdravou sliznicí střeva.

Tzv. dysbióza je narušená rovnováha střevní mikroflóry. Nedostatek zdraví prospěšných střevních bakterií nacházíme u většiny autoimunitních a zánětlivých onemocnění.

Probiotikům je v posledních letech věnována zvýšená pozornost. Existuje velké množství prací, které hodnotí jejich účinek při různých onemocněních, ale jen poměrně málo studií je skutečně kvalitních. Probiotika účinkují několika způsoby - snížení pH ve střevě, snížená kolonizace patogenních mikroorganizmů a modifikace imunitní odpovědi. Bylo zjištěno, že probiotika jsou prokazatelně účinná při léčbě gastrointestinálních onemocněních, jako jsou akutní virové gastroenteritidy, průjmy (při léčbě antibiotiky), průjmová onemocnění cestovatelů a pouchitis. Studie rovněž doložily jejich účinnost při udržování remise v léčbě idiopatické proktokolitidy a terapii dráždivého tračníku. Ze závěrů studií vyplynulo, že podávání probiotik významným způsobem omezuje riziko těžké nekrotizující enterokolitidy a tím i mortality nedonošených dětí.

Jak dochází k prvotnímu osidlování střevními bakteriemi?

K prvotnímu osidlování dochází při přirozeném porodu, kdy dítě během porodu přejme bakterie od matky. Proto je přirozený porod tak důležitý a nadřazený císařským řezům. Pokud je dítě ochuzeno o přirozený porod, pak je jeho střevní mikrobiom hned od prvopočátku ochuzen o prospěšné bakterie. Samozřejmě to má i stinnou stránku, pokud je totiž vagína během porodu osídlena patogenními mikroorganismy, jako je např. přemnožená candida albicans, pak tyto patogenní mikroorganismy předává žena i novorozenci – z tohoto důvodu můžeme vidět např. atopické ekzémy či jiné zdravotní problémy již od narození.

Dospělý typ střevního mikrobiomu je dosažen ve věku okolo 2 let, některé studie však potvrzují, že až okolo 7. roku života. O rozdílech ve složení střevního mikrobiomu mezi kojenými dětmi a uměle živenými v dnešní době již není pochyb. Ovlivnit střevní mikrobiom lze pomocí prebiotik, probiotik a kombinací obou, tj. synbiotik.

Co jsou prebiotika?

Prebiotika jsou nestravitelné látky obsažené v potravinách, které selektivně podporují růst nebo aktivitu jedné bakterie nebo omezeného počtu střevních bakterií, tím pozitivně ovlivňují složení střevního mikrobiomu a to má celkově pozitivní vliv na zdraví příslušného jedince. Oligosacharidy v mateřském mléce hrají podstatnou prebiotickou roli. Chrání kojence před bakteriálními či virovými infekcemi, toxiny a plísněmi.

Co jsou probiotika?

Probiotika jsou živé mikroorganismy prospešné pro mikrobiom. Nejčastěji se jedná o laktobacily a bifidobakterie. Mezi probiotika jsou v současné době řazeny laktobacily, bifidobakterie, streptokoky, enterobakterie a Saccharomyces boulardii (tabulka 1)

Tabulka 1

Lactobacily

L. casei, spec. rhamnosus (Lactobacillus GG)

L. Acidophilus L. casei Shirota

L. delbrueckii subsp. Bulggaricus

L. reuteri

L. brevis

L. cellobiosus

L. curvatus

L. fermentum

L. plantarum 299v

Grampozitivní koky

Lactococcus lactis subsp. cremonis

Streptococcus salivarius subsp. thermophilus

Enterococcus faecium

S. diacetylactis

S. intermedius

Enterobakterie

E. coli (sérotyp O83:K24:H1)

E. coli Nissle 1917 (sérotyp O6:K5:H1)

Bifidobakterie

B. bifidum

B. adolescentis

B. animalis

B. infantis

B. longum

B. thermophilum

Kvasinky

Saccharomyces boulardii

Co na prevenci atopického onemocnění?

Ve velké randomizované, placebem kontrolované finské studii bylo prokázáno, že podávání probiotika (Lactobacillus rhamnosus GG) 4 týdny před porodem matce a 6 měsíců po porodu dítěti významně snižuje výskyt atopického ekzému u dítěte v raném věku. Tyto výsledky bohužel nebyly potvrzeny v jiných klinických studiích, takže v současné době není indikováno rutinní podávání probiotik těhotným ženám a kojencům jako prevence alergických onemocnění. Vysvětlení rozdílných výsledků v těchto studiích lze hledat i ve skutečnostech, že studie jsou prováděny s různými probiotiky, v různých obdobích a v různých režimech podávání rozdílně definovaným rizikovým skupinám. Nejsou rovněž definovány podmínky podávání, není řečeno, které kmeny jsou nejvhodnější, zda podávat jeden nebo více kmenů a jak dlouho podívat. Výsledky může ovlivnit také geneticky podmíněná vnímavost, geografická oblast či strava.

Co na rotaviry?

Při rotarvirech byly sledovány tyto kmeny (evidováno úspěšné léčení u některých novorozenců):

Lactobacillus rhamnosus GG, Streptococcus thermophilus, Lactobacillus casei DN 114 001, Bifidobacterium lactis a Lactobacillus reuteri. Jedna studie z roku 2007 v Pediatrics potvrzuje úspěšnou léčbu novorozenecké koliky pomocí Lactobacillus reuteri.

Co na prevenci akutních infekcí?

Imunomodulační efekt probiotik byl intenzivně studován in vitro a na zvířecích modelech. Otázkou zůstává, jaký je klinický dopad takové imunomodulace. Ve finské studii kojenci dostávali od prvních dvou měsíců života do jednoho roku Lactobacillus GG s B. lactis Bb12 nebo placebo. V prvních měsících života nebyl mezi oběma skupinami žádný rozdíl ve výskytu gastrointestinálních infekcí a respiračních infekcí. Významně nižší byl však počet dětí s akutními otitidami (záněty středouší) v probiotické skupině. Významný byl rovněž rozdíl v menším používání antibiotik ve skupině s probiotiky. Při sledování do jednoho roku života byl i významně nižší výskyt respiračních onemocnění v probiotické skupině.

Reference

  1. Nevoral, J., Prakt. Lékáren. 2012; 8(5): 217-224

  2. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4464665/

  3. Kalliomäki M, Salminen S, Poussa T, et al. Probiotics during the fi rst 7 years of life: a cumulative risk creduction of eczema in as randomized placebo-controlled trial. J Allergy Clin Immunol 2007; 119: 1019–1021

  4. Rautava S, Salminen S, Isolauri E. Specifi c probiotics in reducing the risk of acute infections in infancy – a randomised, double-blind, placebo-controlled study. Br J Nutr 2009; 101(11): 1722–1726. Epub 2008 Nov 6

  5. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ppul.21296/abstract

  6. http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1399-3038.2008.00833.x/abstract